Zelený kříž byl v minulosti vztyčen na místě tragické smrti lesníka, kterého údajně zabil pytlák. Tak praví legenda. Proč byl pojmenován právě po zelené barvě, nevíme. Snad pro symbol barvy zelených lesů, ve kterých se nebohý lesník pohyboval při výkonu svého zaměstnání.
Ve starých předválečných mapách se uvádí původní německý název Beim grünen kreuz. Samotný kříž stál u křižovatky cest Kozlov–Potštát a Slavkov – Nová Ves po levé straně vedlejší silnice do Slavkova.
Na tomto místě stál do začátku 60. let minulého století. Kromě zmíněného kříže zde stála fořtovna v místě dnešního parkoviště postavená v letech 1860–1870. Ta však byla zřejmě prodána a v roce 1916 přebudována na restauraci. Po levé straně ve směru na Novou Ves stály ještě dvě hájovny; nyní zde nalezneme informační tabule. Zmíněné objekty patřily pod správu hraběte Althana z Lipníku nad Bečvou.
Posledním správcem byl jmenován pan Josef Zdráhala, jenž zde působil od roku 1899. Byl velmi oblíbeným a zdatným hospodářem, pěstoval například velké množství rybízu, který prodával. Každou neděli také odjížděl se svou bryčkou do kostela v Čermné. Na zasloužený odpočinek odešel v roce 1936, později se vrátil do svého činžovního domu v Lipníku nad Bečvou, který mu byl v roce 1945 zkonfiskován. Zbytek svého plodného života dožil v Partutovicích.
V poválečných letech sloužil objekt fořtovny jako noclehárna pro lesní dělníky z Bohuslávek, Dolního Újezda, Skoků a Staměřic, kteří sem docházeli vždy v pondělí. Po skončení pracovní doby se uchylovali do zmíněného objektu až do pátku, kdy následně odcházeli opět do svých domovů. Stravu jim připravovala „tetinka“ Čápová ze Skoků. Takto celý systém fungoval do počátku šedesátých let, kdy také mizí stopa původního dřevěného kříže.
S myšlenkou na obnovu kříže přišel až v devadesátých letech Jiří Friedl, vedoucí lesní správy ve Velkém Újezdě. Samotný kříž pak zhotovil bývalý lesní Josef Hiemer také z polesí Velký Újezd. Jeho konečné umístnění pak bylo jen dohodou mezi lesními správami Potštát a Velký Újezd, které se právě v těchto místech hraničně stýkají. Naskýtá se otázka, proč nebyl zelený kříž obnoven na svém původním místě, ale na protilehlé straně silnice do Slavkova? Snad z důvodu absence dobových materiálů či vzpomínek pamětníků, nebo snad kvůli účelnosti nového místa?
Zelený kříž tedy stál na tomto novém místě až do 4. března tohoto roku jej zlomil poryv větru. Obnova kříže však na sebe nenechala dlouho čekat, a tak po dohodě mezi správcem vojenských lesů a členem okrašlovacího spolku Lubavia Jaromírem Machalou bylo rozhodnuto zhotovit nový, mnohem větší modřínový kříž. Práce na novém kříži vyvrcholily jeho samotným vztyčením s pomocí pracovníků Vojenských lesů již 13. dubna. Člen našeho spolku Jaromír Machala tak odvedl skvělé dílo. Je nutno zmínit jeho řemeslný fortel, který využil při zastřešení altánku nad pramenem Odry nebo výrobě nového kříže v Jestřabí v roce 2019. Dřevěný kříž nad Bílým kamenem je také jeho práce, jakož i stavba kapličky v Domašově u Šternberka.
Pavel Petržela
