Kniha Hrad Hluboký na Olomoucku

Máte rádi historii a tajemství, která se skrývají v našem kraji? Pak vás jistě zaujme kniha Hrad Hluboký na Olomoucku: Proměny panského sídla od biskupské rezidence po opěrný bod husitů, která díky nedávným archeologickým průzkumům odkrývá příběh této středověké zříceniny v Hrubé Vodě. A dobrá zpráva je, že si jí můžete stáhnout v PDF zdarma...

Odborná monografie od Petra Žákovského a kolektivu z Archeologického ústavu AV ČR Brno vyšla v roce 2024. Na 185 stranách detailně představuje dosud shromážděné poznatky a nabízí unikátní vhled do života na hradě, jehož stavba začala ve 30. letech 14. stol., a který se v písemných pramenech poprvé objevuje v r. 1351.

Hrad Hluboký v Hrubé Vodě na Olomoucku, postavený kolem r. 1340 biskupem Janem Volkem, se brzy stal zeměpanským majetkem. Na počátku 15. stol. jej ovládli husitští hejtmani Petr Holý a Dobeslav Puchala, kteří jej přeměnili v oporu husitské strany na Moravě. Posádka hradu se roku 1425–1426 podílela na blokádě Olomouce, což vedlo v roce 1426 k jeho obležení a dobytí zemskou hotovostí pod vedením Haška z Valdštejna. Hrad pak již nebyl obnoven a existoval tedy pouze asi 80 let.

Díky své krátké historii představuje hrad ideální lokalitu pro studium hmotné kultury středověké Moravy i širšího středoevropského prostoru. Dosavadní archeologické nálezy pomáhají zpřesnit chronologii středověké keramiky a kovové artefakty přinášejí cenné informace o závěrečné etapě života hradu. Zejména kolekce militarií, odpovídající dramatickým okolnostem zániku hradu, přináší významné údaje o výzbroji a výstroji bojovníků v období husitského revoluce.

Hrad Hluboký – rekonstrukce podle půdorysu M. Plačka

Co archeologové objevili?

I když na místě dosud neproběhl soustavný archeologický výzkum, odhaluje kniha řadu překvapivých a významných objevů, které byly získány především díky systematické povrchové a detektorové prospekci archeologů a spolupracovníků v letech 2011 až 2023. Tyto nálezy, i přes to, že většina z nich pochází pouze z povrchových sběrů, poskytují širší vhled do každodenního života jeho středověkých obyvatel i dramatických okamžiků zániku hradu v době husitských válek.

Archeologický průzkum zříceniny hradu Hluboký

Zbraně a zbroj

Jedním z nejvýznamnějších objevů jsou fragmenty raných variant plátových zbrojí, včetně lamel brigantin, torz ochrany hrudi a paží. Tyto nálezy jsou v celoevropském kontextu mimořádně vzácné a výrazně přispívají k poznání výzbroje přelomu 14. a 15. století. Jejich přítomnost zde navíc dodává na věrohodnosti dřívějším zprávám, jako je například nález kostry v kompletním brnění z roku 1935.

Dalším unikátem je zdobený záštitný trn tesáku s prolamovanou výzdobou ve tvaru šípovitých listů. Dříve byly takové prvky datovány do konce 15. a počátku 16. stol., avšak tento objev jednoznačně dokládá jejich výskyt již před rokem 1426, tedy v období předhusitských válek. Objeveny byly také hlavice dlouhého meče a fragmenty tesáků, které byly v husitské době velmi rozšířené.

Střelivo

Mezi střelivem byl nalezen vzácný lovecký hrot, takzvaný matras, s otupeným hrotem, který sloužil k lovu kožešinové zvěře tak, aby nedošlo k poškození kořisti. Množství nalezených hrotů šípů a střel, z nichž některé nesou poškození po nárazu do tvrdé překážky (například do zdiva bergfritu), naznačuje intenzivní boje.

Zámky a klíče

Obzvláště působivý je nález torza závěsného zámku s výrazným zásekem na válcovitém těle. Tento detail je přímým svědectvím o násilném překonávání zámku, a tedy i o dobývání hradu v roce 1426. Nalezeny byly i hákovité a otočné klíče a torza petlice.

Jezdecká výstroj

Na Hlubokém byly objeveny i četné podkovy a udidla. Zajímavé jsou ostruhy, z nichž některé byly pocínovány. Toto pocínování mohlo sloužit jako ochrana proti korozi, nebo jako imitace stříbření, zdůrazňující postavení jezdce.

Keramika

Převládá kuchyňská a stolní keramika ze 14. a 15. stol. Zvláště zajímavé jsou nálezy loštické keramiky a glazované či stříbřité keramiky, které naznačují určitý nadstandard a kontakty s okolními regiony.

Vytápění a vybavení

Fragmenty kachlových kamen dokládají vytápění interiérů. Nálezy dlaždic ukazují, že podlahy palácové budovy mohly být dlážděné. Střechy byly z velké části kryty dřevěnými šindeli, ale na reprezentativnějších budovách se mohly používat i keramické prejzy (tašky).

Nástroje

Archeologové objevili i některé řemeslnické a zemědělské nástroje, jako jsou fragmenty seker, kos, srpů, nebozezu a kladiva, které naznačují existenci hradní kovárny a hospodářské aktivity.

Dispozice a terénní charakteristika hradu Hluboký

Dochovaný dvojdílný hradní areál zaujímá celkovou plochu přibližně půl hektaru, s maximální délkou kolem 130 metrů a šířkou 60 metrů, a je na základě reliéfu rozdělen do pěti částí. Vrcholovou partii ostrožny tvoří hradní jádro, které má nepravidelné rozměry okolo 60 na 20–24 metrů a jeho plocha zaujímá téměř 1200 metrů čtverečních. Jádro přirozeně využívá skalního hřbetu a je na západní straně vymezeno téměř kolmou skalní stěnou vysokou přes 15 metrů.

Lokalizace, půdorys a analýza dohlednosti z bergfritové věže hradu Hluboký

Nejlépe dochovanou zděnou konstrukcí v jádře je relikt válcové věže, která je s průměrem asi 7,4 metru a vnitřní světlostí kolem 4 metrů považována za hlavní útočištnou věž (bergfrit). V jihozápadní části jádra se nachází přibližně obdélná plošina o rozměrech 13 na 6 metrů, která mohla být pozůstatkem neznámé budovy, snad hlavního obytného paláce. Na jižní a východní straně na jádro navazuje svah, kde se dochovaly zbytky, které lze interpretovat jako torza parkánu.

Jižní část areálu tvoří jednodílné předhradí o rozměrech přibližně 56 na 23 metrů, vymezené příkopem o rozměrech 3 až 4,5 metru a délce kolem 120 metrů. Celou východní část lokality, včetně předhradí, ohraničuje val, který je sledovatelný v délce přibližně 150 metrů. Před jihovýchodní stranou předhradí se nachází další menší příkop, dlouhý asi 50 metrů a široký 3 až 6 metrů, doplněný vnější valem. Prostor předpolí v úzkém sedle byl v nedávné době srovnán.

Hrad Hluboký na mapě dolanského panství z roku 1721

Hrad Hluboký, byť dnes již jen terénní relikt porostlý lesem, znovu ožívá díky usilovné práci archeologů a historiků. Kniha je zajímavým a bohatým zdrojem pro každého, koho zajímá historie tohoto regionu a osudy středověkých hradů.