Pokud jste někdy zavítali na Hrubou Vodu do míst, která se nachází vysoko ve svahu nad resortem a hotelem Hluboký dvůr, možná jste narazili na jeden ze dvou zarostlých vchodů do břidlicových štol Libor a Klára.
Štoly jsou uzavřeny a veřejnosti nedostupné, měli jsme však štěstí a jednou znich, pojmenovanou „Libor“, nás provedl její někdejší správce a znalec v oboru Petr Strohalm.
Těžba štípatelné břidlice
Těžba byla prováděna zejména hlubinným způsobem a ve své době patřil důl v Hrubé Vodě k nejmoderněji vybaveným břidlicovým dolům. O intenzitě těžby svědčí velmi rozsáhlé, dodnes zachované dobývky, kterými je ložisková poloha prakticky souvisle vydobyta od povrchu až na úroveň horizontu štoly Libor (456 m n. m.) v délce cca 1,2 km. Ložisko je otevřeno úvodním překopem - štolou Klára (422 m n. m.).
Geologie a mapa ložiska
Ložisko břidlice Hrubá Voda se nachází na jižním okraji Oderských vrchů při úpatí Nízkého Jeseníku, přibližně 14 km SV od Olomouce. V minulosti poskytovalo jednu z nejkvalitnějších surovin v ČR a celkové zásoby zdejší břidlice byly odhadnuty na 400 tis. m³.
Začalo to v prvohorách
Břidlice v Hrubé Vodě a lomech údolí řeky Bystřice vznikala sedimentací jemného klastického materiálu před více než 300 mil. l. v období spodního karbonu v mladších prvohorách.
V břidlicích lze nalézt velké množství fosilií a fosilních stop. K nejčastějším patří stopy Dictyodora liebaena, různé druhy goniatitů, měkkýši Posidonia becheri, a přesličky rodu Archaeocalamites.
Těžba břidlice v 18. – 19. stol.
Historie hlubinného dobývání štípatelné břidlice zde sahá do druhé poloviny 18. stol. – těžba začala kolem roku 1776. K největšímu rozmachu však došlo až v 19. stol. v období průmyslové revoluce, kdy se prvotřídní břidlice z Hrubé Vody vyvážela do celého Rakouska Uherska.
Gramofonové desky z břidlice
Kromě stavebního využití byla břidlice v této lokalitě také speciálně technologicky upravována a drcena na jemný prach, z něhož se následně vyráběly gramofonové desky.
Poválečný útlum těžby
Těžba a zpracování hrubovodské břidlice je úzce spojena s místním sudetským obyvatelstvem, jehož odsunutím po II. světové válce a následném nedostatku pracovních sil, došlo k přerušení těžební činnosti. Poválečné znárodnění přineslo další úpadek a zastavení těžby.
Ve štolách nacházíme zařízení pro rozvod stlačeného vzduchu z období před II. světovou válkou i nápisy psané azbukou, které zde zanechali sovětští vojáci, okupující v letech 1968–1991 nedaleký vojenský prostor Libavá. Prosakující povrchová voda tvoří na stropech štol krystaly.
Novodobá historie 1989–2002
Novodobé průzkumné práce byly na ložisku zahájeny v r. 1989 zpřístupněním starší štoly Libor, která je 3. těžebním horizontem ložiska 456 m n. m. Do r. 1992 těžbu provádělo JZD Velký Týnec. Zásoby na úrovni horizontu štoly Libor však byly prakticky vyčerpány historickou těžbou a z tohoto důvodu byly další práce zastaveny.
Štola Klára
V roce 1993 byl proveden vrtný průzkum na ověření hloubkového pokračování ložiskové polohy na výškové úrovni 420 m n. m. Na základě pozitivních výsledků následně nový majitel, Moravská těžební, a. s., zahájil otvírku nižšího těžebního horizontu vyražením otvírkového překopu štoly Klára, která byla dokončena roku 1997 v délce cca 325 m.
Na těžebním horizontu štoly Klára bylo ložisko rozfáráno slednými překopy v celkové délce cca 150 m. Těžba byla ukončena v roce 2002.
Hrubá Voda – ráj netopýrů
Opuštěné štoly Libor a Klára a další místa poblíž poskytují úkryt pro 11 druhů netopýrů. Je to značný podíl z 26 druhů netopýrů, žijících v České republice. To z Hrubé Vody činí evropsky významnou lokalitu (EVL).
Pozn. autora: Informační tabulky označující štoly Klára a Libor na Hrubé Vodě byly v době psaní článku (2010) z neznámého důvodu přehozeny, nenechte se tedy zmást špatným značením. V žádném případě do štol nevcházejte, jsou zde nebezpečná místa, překopy apod.!
Petr Plíska
Zdroje:
- Ing. Petr Strohalm - znalec v oboru těžba, odvětví geologie, specializace vlastnosti štípatelných břidlic.
