Po úvodníku k historii železářského průmyslu v minulém čísle nabízíme pokračování. Tato další etapa dějin průmyslu v naší obci je již v kompetenci pana Ignáce Karla Machanka. Ale myslím že by bylo dobré se vrátit o pár let nazpět a připomenout i jeho životní kořeny tak, jak byly sepsány v roce 1930 k 100. výročí zahájení prodeje železářského obchodu v Olomouci.
Ignác Karel Machanek se narodil v roce 1799 v Olomouci, kde se již jeho předkové zúčastnili obchodování se železem a jejich kořeny se dají vysledovat až do sedmnáctého století. Dle záznamů v obchodním rejstříku koupil Jan Machanek z Uherského Brodu 26. května 1770 dům č. 19 v Olomouci na Dolním náměstí za 6 900 zlatých rýnských. Jan Machanek byl před tím v Holešově klenotníkem a zažádal již roku 1761 o povolení obchodu s klenotnickým zbožím a propůjčení měšťanského práva.
Od klenotů k železu
V roce 1784 převzala dům Barbora Machanková, která v něm v roce 1786 chtěla postavit brus, ale s tím nesouhlasili olomoučtí brusiči. Dne 16. května 1789 bylo uděleno olomouckému měšťanskému synu Ignátu Machankovi měšťanské právo na obchod s klenotnickým zbožím. 22. března 1794 zakoupil dům obchodník se železem Ignác Machanek a 2. prosince 1824 Ignác Karel Machanek za 8 000 zlatých rýnských. Dne 16. srpna 1825 mu bylo uděleno měšťanské právo na obchod se železem.
O prvních dvou desetiletích této firmy není přesných zpráv. Avšak důkazem toho, že dovedl i ve svém obchodě dosáhnout Ignác Machanek úspěchu, je to, že byl schopen vybudovat v roce 1854 průmyslový podnik a několik let potom druhý a větší. Firma se udržela i po zahájení výroby a pracovala dlouhá léta společně s průmyslovým podnikem. Roku 1855, když již byla zahájena tovární výroba, vstoupili do firmy jako společníci synové: Dr. Ignác Machanek a Max Machanek starší a firma byla změněna na I. C. Machanek a spol. Zakladateli se postavili tímto po bok dvě mladé a snaživé síly, jež činně následovaly jeho podnětů.
Přesídlení do Vídně
Při následujícím rozvětvení a rozšíření podniku bylo místo pro další síly a bylo jich potřeba. V roce 1869 vstoupil do firmy třetí syn, Osvald Machanek, a dlouholetý činný a rozvážný prokurista Jan Orel, oba jeho společníci. Firma přesídlila v roce 1867 do Vídně na Jakobergasse č, 8, aby mohla ze středu mocnářství lépe a účelněji rozšiřovat své obchodní vztahy ve všech částech státu a učiniti své jméno obecně známým.
Kromě výhradního prodeje výrobků továren v Hlubočkách a Mariánském Údolí v obchodovala firma se železným zbožím a jinými výrobky tohoto odvětví, které kupovala na pevný účet a dodávala ze skladů ve Vídni. V Olomouci zůstal obchod se železem pod starou firmou I. C. Machanek, jako zástupce arciknížecího železářského průmyslu v Těšíně pro Moravu a Slezsko.
Obchod se železem v Olomouci převzal zakladatelův zeť C. M. Klob. Roku 1885 firma I. C. Machanek opět ujala tohoto obchodu se železem a vedla jej po svým jménem jako pobočku. Hlavní vídeňský závod a olomoucká pobočka zůstaly pod tímto jménem do roku 1906, kdy byly zrušeny a převzaty akciovou společností. Obě firmy jí náležely sice vždycky, ale byly vedeny jen z piety k zakladateli I. C. Machánkovi pod tímto jménem.
Roku 1912 byl zrušen obchod se železem ve Vídni, protože se v tomto obchodním oboru změnily poměry tak, že se obchod nevyplácel.Ve spojitosti s tímto obchodem se železem, později volnější a podmíněný jen osobnostmi, pokračoval rozvoj továren v Hlubočkách a Mariánském Údolí a velkého rozsáhlého podniku.Tímto úvodem do počátků působení rodiny I.C. Machanka byla nastíněna jeho stručná historie.
Pavel Petržela
